Skip to main content

Jakub Jareš: Technika, která musí fungovat v reálném světě

21 července, 2026 / Rozhovory

Za každým úspěšným technickým projektem nestojí jen technologie, ale především lidé, kteří dokážou propojit technické know how, komunikaci se zákazníkem a schopnost hledat řešení i tam, kde ostatní vidí problém. Přesně takovým člověkem je Jakub Jareš, který dlouhodobě spolupracuje se společnostmi RS Vision a GOODCASE na technických a vývojových projektech.

Dsc02257

V rámci této dlouhodobé spolupráce se Jakub podílel na řadě projektů napříč různými technickými obory. Ve své odborné praxi propojuje projektovou koordinaci, technické konzultace a komunikaci se zákazníkem. Pomáhá hledat řešení pro technicky náročné aplikace i individuální požadavky klientů.

Technika ho bavila už od dětství

Jakub měl k technice blízko už od dětství. Fascinovalo ho, jak věci fungují a jak lze technické návrhy převést do reálného světa. Zájem o technické obory ho přivedl ke studiu na Střední průmyslové škole v Liberci a následně na Strojní fakultě Technické univerzity v Liberci.

Dodnes ho na jeho práci nejvíce baví rozmanitost projektů a propojení různých oborů od strojírenství přes mechatroniku až po elektroniku nebo IoT(link na stránku IoT).. Právě díky zkušenostem z různých typů projektů dnes ví, že nestačí pouze navrhnout technicky správné řešení. Důležité je především správně pochopit potřeby zákazníka a převést je do jasného technického zadání ještě před samotným vývojem.

„Velmi často se stává, že zákazník a dodavatel mají jinou představu o výsledku. Proto je zásadní správně definovat technické zadání, aby obě strany chápaly projekt stejně.“  (dát do kurzívy jde o přímou reč)

Teprve potom přichází návrh finálního technického řešení, výběr materiálů a vhodných komponent, výroba prototypu, testování a samotná výroba konečného produktu.

Když nestačí jen vyrobit box

Jedním z projektů, na kterém se Jakub podílel a je na něj pyšný, bylo komplexní řešení přepravy citlivé technologie. Původně šlo o relativně jednoduchý požadavek zákazníka bezpečně přepravovat nákladné zařízení citlivé na otřesy.

Projekt z počátku vypadal jednoduše, ale postupně se rozvinul. V rámci našich znalostí jsme mohli posunout přepravu na novou úroveň díky znalostem z oblasti elektrotechniky, a to zejména z oblasti využití technologie IoT (link na stránku IoT).

Tým nejprve navrhl transportní box odpovídající požadavkům zákazníka. Následovala zástavbová zkouška a návrh optimální ochrany zařízení během přepravy.

Pak přišla další úroveň projektu.

Během jediného měsíce vzniklo IoT řešení umožňující sledovat přepravované zařízení v reálných podmínkách a online při cestě napříč Evropou i během lodního transportu do Saudské Arábie.

Systém monitoroval:

  • Aktuální pozici,
  • teplotu a vlhkost,
  • přítomnost zařízení uvnitř boxu,
  • otevření boxu jak na základě mechanického zámku, tak pomocí čidla detekujícího světlo.

Ilustrativní obrázek z monitoringu

Proběhly desítky hodin testování v České republice, Německu i Polsku, kde tým ověřoval funkci systému při přechodu mezi jednotlivými zeměmi a mobilními sítěmi.

Zásadní moment přišel během testování v Saudské Arábii.

„Na základě testování i mimo evropské sítě byla odhalena slabina systému, nicméně toto zjištění přispělo k přepracování návrhu systému, který bude v blízké budoucnosti dále rozpracováván a znovu testován.“ (dát do kurzívy jde o přímou reč) Podle Jakuba právě podobné projekty ukazují, jak se dnes mění požadavky zákazníků
i celý logistický sektor. Nestačí už pouze zařízení bezpečně přepravit. Firmy chtějí mítpřehled o tom, co se s přepravovanými objekty během transportu děje, a to v reálném čase.

Právě schopnost reagovat na podobné požadavky je podle Jakuba jednou z hlavních výhod RS Vision. Firma se dlouhodobě zaměřuje na vývoj technických řešení na míru od přepravních boxů přes speciální konstrukce až po IoT a chytré monitorovací systémy.

„Na trhu neustále vznikají nové potřeby. Zákazníci oslovují RS Vision s velmi specifickými požadavky a RS Vision na ně umí pružně reagovat. Nebojí se výzev.“ (dát do kurzívy jde o přímou reč)

Do technického vývoje dnes podle něj výrazně vstupují také AI technologie.

„AI dokáže urychlit vývojové procesy, programování i hledání technických řešení. Pomáhá zrychlovat realizaci projektů a celý vývojový cyklus.“ (dát do kurzívy jde o přímou reč)

Klidný analytik, který hledá funkční řešení

Na Jakubově přístupu je zajímavé, že technické řešení nevnímá jen jako návrh na papíře. Důležitá je pro něj funkčnost v praxi, testování v reálných podmínkách a schopnost reagovat na nové poznatky v průběhu projektu.

Právě tento přístup je důvodem, proč je spolupráce na technických projektech tak cenná. Spojuje odborné znalosti, praktické zkušenosti a schopnost hledat funkční řešení i u nestandardních zadání.

Přestože Jakub vede technicky náročné projekty, sám sebe popisuje jako introverta, který nemá rád zbytečnou pozornost.

Svůj volný čas tráví především s rodinou nebo na kole či běžkách. Velkou radost mu dělá jeho šestiletá dcera, se kterou sdílí společné sportovní aktivity. Právě sport je navíc oblastí, kterou by jednou rád propojil i se svou profesí.

„Do budoucna by mě lákal projekt, který by dokázal propojit moje koníčky a techniku,“ říká Jakub. (dát do kurzívy jde o přímou reč)

Doplnit foto Jakuba na kole, nebo lyžích nebo s dcerou, pokud s tím bude souhlasit.

Jeho osobní motto je jednoduché: „Se všemi jednat slušně.“ Podle něj totiž právě otevřená komunikace, férový přístup a vzájemný respekt často rozhodují o tom, jestli projekt opravdu funguje.